Střídavá péče o děti

Dnešní příspěvek je z oblasti rodinného práva a týká se střídavé péče o nezletilé děti. Na první pohled je varianta střídavé péče lákavá, ale má svá úskalí. Ne náhodou se stává předmětem pravidelných nálezů ústavního soudu. Nedávný nález se týká “postupů” pro rozhodování obecních soudů o střídavé péči nezletilých dětí.

V příspěvku navazuji na již dříve publikovaná témata z oblasti rodinného práva, dohod o urovnání poměrů nezletilých dětí a další, která jsou k nalezení na našem blogu, například: https://www.ak-becvar.cz/vzor-mimosoudni-dohoda-rodicu/.

Co je střídavá péče o dítě (děti)

Pokud se rozpadne manželství, ve kterém jsou děti nebo se rodiče takových dětí rozejdou, musí se vzájemně dohodnout na další péči a výchově svých společných nezletilých dětí. Přichází v úvahu několik možností. Buď jsou děti svěřeny do výlučné péče jednoho z rodičů, nebo do péče společné. Třetí možností je střídavá péče, kdy děti pobývají předem stanovený čas u každého rodiče zvlášť a ti se tak v péči o své děti střídají.

Kdy je střídavá péče (ne)vhodná?

Důvody, pro které se může střídavá péče o nezletilé děti jevit jako nevyhovující, jsou dle Ústavního soudu následující:

/nález ústavního soudu sp. zn I. ÚS 2482/13 /

• Nízký věk dítěte
• Špatná adaptace dítěte na změny
• Nedostatečná komunikace rodičů
• Vysoké pracovní vytížení rodiče
• Náročnost střídavé péče

S každým takovým argumentem se však obecný soud musí vypořádat. Vždy zkoumá, co je pro dítě nejvhodnější. Hlavním předpokladem je schopnost a ochota obou rodičů o děti pečovat a zajistit jim řádný vývoj jak po stránce tělesné (péče o zdraví), tak po stránce rozumové, citové a mravní. Soud by měl zkoumat i vazby na další členy rodiny jako jsou sourozenci nebo prarodiče. Náročnost střídavé péče ovlivňuje řada faktorů. Cestovat mezi rodiči nepřiměřeně dlouhou dobu, navštěvovat různá předškolní nebo školní zařízení, nemoci se naplno věnovat svým koníčkům může být pro dítě neúměrná zátěž.

Jaké předpoklady jsou pro střídavou péči důležité?

Dle výše uvedeného nálezu ústavního soudu jsou kritéria, která musí obecné soudy zkoumat při rozhodování v řízeních o úpravě výchovných poměrů následující:

• Existence pokrevního pouta mezi dítětem a jeho svěření do péče usilující osobou,
• Míra zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do péče té které osoby,
• Schopnost osoby usilující o svěření dítěte do péče zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby,
• Přání dítěte.

Při rozhodování soudů o svěření dítěte do střídavé péče se vychází z předpokladu, že je v zájmu dítěte, aby bylo v péči obou rodičů. Každý z nich poskytuje dítěti láskyplnou péči a každý svým dílem přispívá k osobnostnímu rozvoji dítěte. Pokud jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, pokud oba mají o jeho výchovu zájem a pokud oba dbali kromě řádné péče o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní, je svěření dítěte do střídavé péče pravidlem. Jiné řešení musí být odůvodněno a vyžaduje prokázání, proč je odlišná varianta v zájmu dítěte.

Střídavá péče není jen právem rodičů, ale i jejich povinností. Pokud jeden z rodičů střídavou péči bezdůvodně nevyužívá a ponechává nezletilé dítě opakovaně v péči druhému rodiči, může právo na střídavou péči ztratit.

Povinnosti soudů při rozhodování o střídavé péči

Nález ústavního soudu ze dne 3.5.2022, sp. zn. ÚS 3065/21 upozornil na povinnost obecních soudů řádně prokázat překážky pro střídavou péči. Nelze se rozhodovat na základě vlastního uvážení, ale je třeba se vypořádat se všemi konkrétními argumenty a podrobně odůvodnit svá rozhodnutí při úpravě výchovných poměrů nezletilého. Současně by měly obecné soudy určit, jaké podmínky musí být splněny pro možnou změnu v budoucnu.

Skutečnosti svědčící proti střídavé péči musí být v řízení nejen tvrzeny, ale i prokázány.  Zajímavá jsou následující východiska, kdy například:

•  soud nemůže vyloučit střídavou péči jen proto, že nezletilé dítě má nízký věk. Taková možnost připadá v úvahu pouze tehdy, pokud je dítě závislé na matce z důvodů kojení. V opačném případě se musí soud vypořádat s důvody, které v konkrétním případě jsou překážkou pro střídavou péči s ohledem na nízký věk dítěte;
• soud též nemůže vyloučit střídavou péči v návaznosti na vzájemnou komunikaci mezi rodiči dítěte navzájem. Ústavní soud ve svém nálezu konstatuje, že obsah a kvalita komunikace rodičů nezletilého by se mezi výlučnou a střídavou péčí neměla nikterak lišit;
• střídavou péči nelze zamítnout i s ohledem na tvrzení, že se do péče o nezletilé dítě budou zapojovat osoby blízké rodiči. Je třeba odůvodnit tvrzení a prokázat, že rodič a jemu blízké osoby nejsou schopny střídavou péči zvládnout;
• obtížné přizpůsobení dítěte na změny nelze použít jako univerzální argument. V opačném případě by nebylo možné tuto situaci řešit ani v budoucnu. Jednalo by se o “zakonzervování” stávajícího modelu. Špatnou adaptaci dítěte nelze brát jako překážku pro střídavou péči též tehdy, pokud je dovozena ze zkušeností v jiných případech;
• v neposlední řadě pracovní vytížení rodiče může být důvodem pro vyloučení střídavé péče jen tehdy, pokud je neschopnost rodiče vykonávat střídavou péči prokázána. Pouhý odkaz na charakter zaměstnání je nepostačující.

Model střídavé péče má hlavní přednosti v rovnocenném postavení obou rodičů. Ne vždy je vhodný a v zájmu dítěte. Pokud se obecný soud rozhodne pro jiný model péče o nezletilého, je třeba takový postup zdůvodnit a navrhnout podmínky pro možnou střídavou péči do budoucna.

Pokud máte zájem nás i nadále sledovat, přihlaste se k odběru novinek: https://www.ak-becvar.cz/

.