Problematika kontrolního vážení v České republice

Problematika kontrolního vážení v České republice

od | Čvn 18, 2024 | Publikační činnost

JUDr. ONDŘEJ BEČVÁŘ, příspěvek na konferenci “KOFOLA” v Telči, duben 2024

Problematika kontrolního vážení v ČR

Abstract

Příspěvek se věnuje problematice kontrolního vážení nákladních vozidel nebo jízdních souprav tvořených nákladními vozidly v České republice. Česká právní úprava kontrolního vážení vychází z práva Evropského společenství a později Evropské unie, především ze směrnice 96/53/ES ze dne 25.7.1996 a směrnice 2015/719 ze dne 29.4.2015 a je obecně upravena v § 38a a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 13/1997 Sb.“). Vedle zákona č. 13/1997 Sb. obsahuje bližší úpravu kontrolního vážení vyhláška Ministerstva dopravy č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (dále jen „vyhláška č. 104/1997 Sb.“)

Česká republika je tranzitní zemí uprostřed Evropy s jednou s nejhustších dálničních sítí. Nákladní doprava je v současnosti jedna z nejvyužívanějších způsobů přepravy věcí. Zároveň se však dlouhodobě kritizuje přetíženost nákladních vozidel, která má za následek degradaci povrchu vozovek a nutnost nákladných oprav. Za účelem boje s přetíženou nákladní dopravou chce Ministerstvo dopravy investovat desítky milionů korun do rozšíření sítě kontrolních vah na dálnicích a zároveň se chystá zásadní novelizační změna pokutování za přetížení vozidel.[1]

Cílem příspěvku je poukázat na aktuální právní a faktickou problematiku kontrolního vážení nákladních vozidel včetně současné judikatury správních soudů. Dále představit chystané novelizace v oblasti pokutování dopravců nákladních vozidel za přetížení vozidel. V neposlední řadě se pokusit nastínit možnou právní úpravu de lege ferenda.

The contribution deals with the issue of WIM weighing of trucks or combinations of trucks in the Czech Republic. The Czech legal regulation of WIM is based on the law of the European Community and later the European Union, in particular on Directive 96/53/EC of 25 July 1996 and Directive 2015/719 of 29 April 2015 and is generally regulated in Section 38a et seq. of Act No. 13/1997 Coll., on Road Communications (hereinafter referred to as the “Act on Road Communications”).

The Czech Republic is a transit country in the middle of Europe with one of the densest highways networks. Freight transport is currently one of the most used modes of transporting goods. At the same time, however, there has long been criticism of the overloading of trucks, which results in the degradation of road surfaces and the need for costly repairs. In order to combat congestion, the Ministry of Transport is planning to invest tens of millions of crowns in expanding the network of WIM on highways, while a major amendment to the penalties for overloading vehicles is being prepared.

The aim of the contribution is to highlight the current legal and factual issues of checkweighing of trucks, including the current case law of administrative courts. Furthermore, the forthcoming amendments in the field of fining of freight carriers for overloading of vehicles will be presented. Last but not least, an attempt is made to outline possible de lege ferenda legislation.

Key words

Kontrolní vážení, vysokorychlostní vážení, nízkorychlostní vážení, stanovené měřidlo, opatření obecné povahy,

WIM (weight in motion), high-speed weighing, low-speed weighing, fixed gauge, measure of general nature

Úvod

Co se rozumí kontrolní vážení vozidel? Odpověď s přesnou definicí pojmu kontrolního vážení v českém právním prostředí nenalezneme. Podle § 38a odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, rozlišujeme dvojí způsob kontrolního vážení. Za prvé, při kterém nedochází kodklonění vozidla zprovozu (tzv. „vysokorychlostní vážení“ viz dále). Za druhé, při kterém dochází k odklonění vozidla z provozu (tzv. „nízkorychlostní vážení“ viz dále).

Obecně se jedná o proces, při kterém se za pomocí měřidla měří nebo váží celková hmotnost nákladního vozidla[2] či jízdní soupravy, zatížení jednotlivých náprav nebo skupiny náprav vozidla či jízdní soupravy, rozměry vozidla a jízdní soupravy a dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravě (souhrnně budu dále v textu měřené/vážené proměnné označovat jako „rozměry vozidla“).[3]

Požadavek na zavedení právních nástrojů kontroly dodržování nejvyšších přípustných rozměrů vozidel pro členské státy Evropského společenství a později Evropské unie obsahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/719 ze dne 29.4.2015, kterou se mění směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25.7.1996 (dále jen „směrnice 2015/719“). Podle odst. 13 preambule směrnice 2015/719 měly členské státy do 27.5.2021 přijmout zvláštní opatření pro identifikaci vozidel nebo souprav vozidel v provozu, které pravděpodobně překročily maximální přípustnou hmotnost, a u nichž by měla být provedena kontrola dodržení povolených rozměrů.

Směrnice 2015/719 v článku 10d odst. 1 dává členským státům na výběr, zda kontrolu budou provádět pomocí automatických systémů zřízených v silniční infrastruktuře (systém vysokorychlostního kontrolního vážení používaný v České republice) nebo pomocí palubního zařízení pro zjišťování hmotnosti instalovaného přímo ve vozidle. Pro případ použití automatických systémů směrnice 2015/719 dodává, že pokud by se používaly pro zjišťování porušení a následné ukládání sankcí, musí být certifikovány. Pro účely pouhé identifikace vozidla, které pravděpodobně překročilo povolené hodnoty rozměrů, není certifikace nutná.

Z uvedeného článku 10 d odst. 1 směrnice 2015/719 lze vyčíst, že členské státy mohou, za splnění podmínky certifikace, na základě měření provedeného automatickým systémem ukládat sankce. Na straně druhé lze poukázat na výše zmíněný text odst. 13 preambule směrnice 2015/719 […] přijmout zvláštní opatření pro identifikaci vozidel nebo souprav vozidel v provozu, v jejichž případě pravděpodobně došlo k překročení příslušných omezení hmotnosti, a u nichž by tudíž měla být provedena kontrola.

Z citovaného textu naopak nabývám dojmu, že smyslem automatických systémů nebo palubních zařízení by měla být spíše předběžná identifikace vozidla, u kterého má být provedena následná kontrola. Přesto bylo v České republice přistoupeno k modelu přímého sankcionování na základě provedeného měření/vážení.

Není bez zajímavosti, že dle podkladů[4] Mezinárodní společnosti pro vysokorychlostní vážení je přímé ukládání pokut na základě údajů získaných z automatického systému v rámci Evropské unie ojedinělé. Z porovnávaných zemí je Česká republika jedinou, která tak činí bez dalšího. Z členských zemí Evropské unie vedle České republiky přímé pokuty ukládá pouze Maďarsko. U zbylých zemí, ve kterých jsou zavedeny automatické systémy, by měly sloužit výsledky měření/vážení pouze jako předvýběr kontrolovaných vozidel.

Nízkorychlostní kontrolní vážení

Nízkorychlostní kontrolní vážení upravuje zákon č. 13/1997 Sb. především v § 38a odst. 2 písm. b) ve spojení s třetím odstavcem § 38a a dále v § 38b a § 38c. Rozsah a způsob provádění nízkorychlostního vážení jsou rozebrány v § 51a a § 51b vyhlášky č. 104/1997 Sb. Lze zmínit, že do účinnosti novelizačního zákona č. 347/2009 Sb. k 1.1.2010 bylo nízkorychlostní vážení jediným možným způsobem kontrolního měření/vážení rozměrů vozidel.

Při provádění nízkorychlostního vážení dochází k odklonění vozidla z provozu na vážní místo. Zajížďka k vážnímu místu nesmí být včetně cesty zpět delší jak 16 km.[5] Zákon č. 13/1997 Sb. umožňuje provádět nízkorychlostní kontrolní vážení přenosnými nebo nepřenosnými vahami. Standardně je nízkorychlostní vážení prováděno přenosnými vahami. Výjimkou je nízkorychlostní měřící zařízení umístěné na silnici I/50 u Starého Hrozenkova, které je zabudováno ve vozovce, a po kterém odkloněná vozidla v nízké rychlosti přejíždějí.

Nízkorychlostní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady, pokud se jedná o zařízení nepřenosné – zabudované ve vozovce. U přenosných zařízení provádí nízkorychlostní vážení Policie České republiky nebo celní úřad samostatně.

Z provedeného nízkorychlostního vážení je pořizován doklad o provedeném kontrolním vážení, který následně slouží (často jako jediný) důkaz o spáchaném přestupku podle § 42b odst. 1 písm. u) zákona č. 13/1997 Sb. Obsahové náležitosti dokladu jsou upraveny v § 51b vyhlášky č. 104/1997 Sb. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je doklad o provedeném kontrolním vážení veřejnou listinou s presumpcí obsahové správnosti, čímž je zásadně zjednodušena povinnost správního orgánu k naplnění zásady materiální pravdy.[6][7]

Nízkorychlostní váhy jako stanovené měřidlo a neexistence opatření obecné povahy

Vzhledem k tomu, že v České republice jsou výsledky kontrolního vážení používány k zahájení přestupkových řízeních, musí být kontrolní váhy tzv. stanoveným měřidlem podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii (dále jen „zákon č. 505/1990 Sb.“). Ve smyslu písm. b) položky č. 2.1.3 přílohy vyhlášky č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu (dále jen „vyhláška č. 345/2002 Sb.“), jsou váhy pro nízkorychlostní kontrolní vážení podle zákona č. 13/1997 Sb. stanoveným měřidlem podléhajícím povinnému schvalování a ověřování.

Schvalování a ověřování stanovených měřidel provádí podle zákona č. 505/1990 Sb. Český metrologický institut. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 505/1990 Sb. Český metrologický institut při schvalování měřidla zjišťuje, zda bude dané měřidlo schopno plnit funkci, pro kterou je určeno. Jaké se dále uvádí, Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické a technické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických a technických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při schvalování typu.

Ověřováním se podle § 9 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb. pravidelně potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Totožně jako u schvalování, se dle § 9 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 505/1990 Sb. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při jeho ověřování.

Přes zákonný požadavek na zakotvení metrologických a technických vlastností a průběh zkoušek v opatření obecné povahy, nebylo doposud ve vztahu k nízkorychlostním váhám žádné vydáno. K neexistenci opatření obecné povahy se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5.9.2023, č.j. 1 As 7/2023 tak, že její nevydání nezpůsobuje nezákonnost. K tomu dále Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76 dodává, že Veškerá jeho argumentace se odvíjí od chybějícího opatření obecné povahy. Jeho absence však nemá a nemůže mít za následek nerespektování závěrů Českého metrologického institutu jakožto autorizované osoby, která opakovaně a kontinuálně (při každoročním ověřování) dospívá k závěru, že měřidlo požadované metrologické vlastnosti vykazuje. Jinými slovy – nebylo-li po novele zákona o metrologii provedené zákonem č. 481/2008 Sb. Českým metrologickým institutem vydáno opatření obecné povahy, pak to bez dalšího neznamená, že výsledků měření ze stanovených měřidel nelze využívat […] Citované ustanovení zakotvuje pouze nevyvratitelnou právní domněnku splnění požadavků na funkčnost a požadované metrologické vlastnosti. Jedná se zjevně o preferovaný způsob posuzování splnění těchto požadavků, rozhodně však není zakotven jako jediný možný. Také proto absence opatření obecné povahy nemohla mít žádný vliv na použitelnost výsledku měření měřidlem, které bylo řádně schváleno a ověřeno.

K citovanému názoru Krajského soudu v Brně je vhodné doplnit, že dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je veřejnou listinou (vedle dokladu o provedeném kontrolním vážení viz výše) rozhodnutí o schválení, ověřovací list i potvrzení o ověření.[8] V současnosti jsou tedy správní soudy toho názoru, že presumpce správnosti veřejné listiny převáží nad neexistencí opatření obecné povahy.

Osobně s tímto názorem nesouzním. Požadavek na vydání opatření obecné povahy a zakotvení technických a metrologických požadavků včetně zkoušek byl do zákona č. 505/1990 Sb. zaveden novelizačním zákonem č. 481/2008 Sb.. kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 481/2008 Sb.“), s účinností od 1.1.2009. Úmysl zákonodárce při zavedení institutu opatření obecné povahy pro schvalování typu měřidla a ověřování stanovených měřidel do zákona o metrologii lze nejlépe ilustrovat důvodovou zprávou k zákonu č. 481/2008 Sb.[9] Dle jejího obsahu (str. 5) Nově je v navrhované novele zmocnění pro Český metrologický institut k vydávání opatření obecné povahy, kterým se budou stanovovat technické požadavky na stanovená měřidla. Na každé měřidlo bude vydáváno samostatné opatření obecné povahy. Institut opatření obecné povahy byl zvolen z důvodu rychlé a pružné reakce na požadavky podnikatelů i státních institucí. […] V současné době jsou metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla a v některých případech metody zkoušení při schvalování typu stanoveny v několika málo případech vyhláškami Ministerstva průmyslu a obchodu, v některých dalších případech technickými normami, zpravidla evropskými, které nejsou právně závazné a v dalších případech dokumenty mezinárodních metrologických organizací, které nemají právní závaznost, tedy způsobem roztříštěným a nesystémovým, jehož důsledkem je v některých případech i zpochybňování úrovně českých výrobků na evropském trhu při aplikaci principu vzájemného uznávání zkoušek.

Pokud bych předně vycházel z teologického výkladu a zkoumal důvody zákonodárce[10] k přijetí zákona č. 481/2008 Sb. tak jsem přesvědčen o tom, že smyslem novelizace bylo nastavení situace, kdy všechna stanovená měřidla budou mít své technické a metrologické požadavky obsahově upraveny v opatření obecné povahy, které zároveň upraví i postup zkoušek. Zároveň chtěl tímto krokem legislativec odstranit tehdejší nevyhovující stav, kdy požadavky na stanovená měřidla byly nejednotně obsaženy v různých pramenech, mnohdy právně nezávazného charakteru. Tento nechtěný stav však panuje dodnes, kdy lze například odkázat na již zmíněné vážní místo ve Starém Hrozenkově. Nízkorychlostní váha je na tomto místě Českým metrologickým institutem stále ověřována dle nenormativních mezinárodních doporučení.

Vedle důvodové zprávy k zákonu č. 481/2008 Sb. lze odkázat na přechodná ustanovení k tomuto zákonu. Dle těchto Schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.[11] Použitím logického argumentem a contrario sensu z přechodného ustanovení zákona č. 481/2008 Sb. vyplývá, že schvalování typu měřidla a ověřování stanovených měřidel zahájená po 1.1.2009 musí splňovat podmínky zákona č. 481/2008 Sb. Respektive na všechna schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla zahájená po 1.1.2009 se uplatní úprava zákona č. 505/1990 Sb. novelizovaná zákonem č. 481/2008 Sb.

S vydáním opatření obecné povahy je počítáno i na jiných místech zákona č. 505/1990 Sb. Užívá se při přezkoušení stanoveného měřidla, které je zakotveno v § 11a. Dle tohoto ustanovení uživatel stanoveného měřidla je povinen na žádost osoby, která může být dotčena jeho nesprávným měřením, provést přezkoušení stanoveného měřidla. Zároveň platí, že stanovené měřidlo se považuje za vyhovující, pokud má při přezkoušení metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při přezkoušení, pokud jsou odlišné od zkoušek při ověřování.

Pro úplnost lze doplnit, že institut přezkoušení stanoveného měřidla byl do zákona č. 505/1990 Sb. zakotven zákonem č. 85/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb. (dále jen „zákon č. 85/2015 Sb.“), s účinností od 1.4.2015. Dle důvodové zprávy[12] k zákonu č. 85/2015 Sb. na str. 8 Konkrétní pravidla (postupy) provádění zkoušek, resp. maximální povolené chyby měřidel v provozu však není s ohledem na jejich specifičnost a technickou povahu vhodné definovat přímo v zákoně; za tímto účelem tedy bude Český metrologický institut vydávat opatření obecné povahy.

Jak je patrné ze všech shora uvedených novelizací zákona č. 505/1990 Sb. a jejich důvodových zpráv, smyslem a cílem zákonodárce bylo nastavení systému, ve kterém budou veškeré technické a metrologické požadavky na stanovená měřidla a průběh jejich zkoušek obsažena ve vydaném opatření obecné povahy.

Ověřovací list, certifikát, potvrzení o ověření stanoveného měřidla a délka platnosti ověření

Jak bylo uvedeno výše, při ověřování stanoveného měřidla se pravidelně zjišťuje, zda splňuje požadované technické a metrologické parametry. O provedeném ověření stanoveného měřidla se dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření (dále jen „vyhláška č. 262/2000 Sb.“) vystavuje ověřovací list nebo certifikát anebo potvrzení o ověření stanoveného měřidla.

Zásadním rozdíle mezi ověřovacím listem/certifikátem a potvrzením o ověření stanoveného měřidla je počátek běhu platnosti ověření. Dle § 7 odst. věta první vyhlášky č. 262/2000 Sb. se doba platnosti počítá od začátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k ověření měřidla. U ověřovacího listu/certifikátu ovšem se počátek běhu platnosti počítá od okamžiku vydání ověřovacího listu nebo certifikátu. Zásadním nedostatkem současné právní úpravy je, že není upraven seznam stanovených měřidel, na která se vystavuje ověřovací list či certifikát, a u kterých se pouze vydává potvrzení o ověření stanovených měřidel.[13]

V případě kontrolních vah vydává Český metrologický institut potvrzení o ověření, přičemž dle bodu 2.1.3 přílohy k vyhlášce č. 345/2002 Sb. činí délka platnosti ověření 1 rok. Ve spojení s postupem počítání délky platnosti ověření dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb. to znamená, že pakliže je potvrzení o ověření stanoveného měřidla vydáno dne 1.1.2023 platí jeden rok až od začátku následujícího kalendářního roku, tj. do 31.12.2024. Nutno podotknout, že takto upravený počátek běhu lhůty je v českém právním prostředí zcela ojedinělý.[14] Ostatně sami správní soudy v některých svých rozhodnutích délku platnosti ověření kontrolních vah počítají standardní způsobem.[15]

Vysokorychlostní kontrolní vážení

Vysokorychlostní kontrolní vážení je od 1.1.2010 druhým způsobem kontrolního vážení. Upraveno je v § 38a odst. 2 písm. a) a § 38d zákona č. 13/1997 Sb. a dále v § 51d a § 51c vyhlášky č. 104/1997 Sb. Jedná se o kontrolní vážení nepřenosnými vahami, u kterého nedochází k odklonění vozidla za provozu.[16] Zajišťuje jej vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.[17] O provedeném vysokorychlostním vážení se vyhotovuje doklad o provedeném kontrolní vážení a dále vážní lístek, jejíchž obsahové náležitosti jsou upraveny v § 51c a § 51d vyhlášky č. 104/1997 Sb.

Z praktického hlediska vzbuzuje vysokorychlostní vážení diskuse ohledně přesnosti naměřených hodnot rozměrů vozidel. Měřená vozidla po vysokorychlostních vahách projíždí za provozu vysokými rychlostmi a fyzikálně na ně působí dynamické síly způsobené akcelerací, bržděním či změnou směru jízdy. Například dle podkladů[18] Mezinárodní společnosti pro vysokorychlostní vážení neodpovídalo 30 % až 35 % z celkem 600 provedených měření skutečným hodnotám zatížení vozidla.

Na rozdíl od nízkorychlostních vah vydal Český metrologický institut pro váhy vysokorychlostní v souladu s § 6 odst. 2, § 9 odst. 1 a § 11a zákona č. 505/1990 Sb. opatření obecné povahy. S účinností od 28.2.2024 upravuje problematiku technických a metrologických požadavků a zkoušek opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C010-24 (dále jen „opatření obecné povahy“).[19] Metrologické požadavky jsou obsaženy v čl. 2. Technické požadavky jsou předmětem čl. 3. Zkoušky schvalování a ověření měřidla jsou upraveny v čl. 5 až 9.

Zajímavostí je, že oproti předchozí verzi opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C010-15[20] došlo v současném znění k navýšení největších povolených chyb měření v provozu u celkové hmotnosti vozidla z 5 % na 7 % a u zatížení na nápravu z 11 % na 15 %. Z pohledu metodologie nemá bližší význam rozlišování odchylek měření separátně na nápravy a celkovou hmotnost vozidla, neboť celková hmotnost vozidla je součtem zatížení na jednotlivé nápravy. V této souvislosti lze zmínit jedno z posledních vyjádření ministra dopravy Mgr. Martina Kupky, dle kterého bude v budoucnu jediným ukazatelem přetížení vozidel překročení celkové hmotnosti vozidla.[21]

Zásadní problém však v současnosti vidím v čl.  3 opatření obecné povahy věnovaného technickým požadavkům a jeho výkladu ze strany Nejvyššího správního soudu. V článku 3.15 nazvaného Instalace vah a čl. 3.15.2 Geometrie vozovky jsou řešeny technické požadavky na úsek vozovky před a za váhou (například příčný sklon, podélný sklon, hloubka vyjetých kolejí). V rozsudku ze dne 26.5.2023, č.j. 7 As 406/2021-45 Nejvyšší správní soud dovozuje, že podmínky geometrie vozovky se týkají pouze okamžiku instalace vážního zařízení a nepředepisují podmínky při jejím provozu.[22]

Osobně považuji tento výklad za neudržitelný a nelogický. Pakliže musí být splněny podmínky čl. 3.15 opatření obecné povahy naplněny při instalaci váhy, o to více musí být argumentem a maiori ad minus dodrženy při jejím provozu, z jehož výsledků měření[23] jsou následně zahajována přestupková řízení. Navíc Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku zcela pomíjí skutečnost, že opatření obecné povahy v čl. 3.1 obsahuje požadavek na stálost metrologických parametrů. Ačkoliv opatření obecné povahy rozlišuje mezi metrologickými a technickými požadavky, mám s ohledem na to, že požadavek na stálost metrologických parametrů je obsažen v článku věnovanému technickým požadavkům, myslí se v této širší souvislosti metrologickými požadavky i technické podle čl. 3 opatření obecné povahy.

Proces prvotního schvalování a pravidelného ověřování stanoveného měřidla upravuje čl. 6 a násl. opatření obecné povahy. Schválení typu měřidla a potvrzení o ověření platnosti měřidla vydává Český metrologický institut. Jak bylo uvedeno výše, vydané schválení typu měřidla a potvrzení o ověření stanoveného měřidla je veřejnou listinou se silnou důkazní silou. S ohledem na tuto skutečnost a všeobecný požadavek na transparentnost veřejné správy jsem přesvědčen o tom, že o průběhu zkoušek při schválení či ověření stanoveného měřidla by měl být pořizován úřední protokol obsahující přesný popis zkoušek včetně jeho výsledků. Tento protokol by měl být následně přiložen k vydanému schválení nebo ověření stanoveného měřidla. Pokud chce v současnosti obviněný z přestupku podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) zákona č. 13/1997 Sb. v přestupkovém řízení po správním orgánu předložit protokol o provedené kontrole při ověření nebo schválení stanoveného měřidla bývá mu zpravidla odpovězeno, že tímto správní orgán vyřizující přestupek nedisponuje. 

Závěr

Kontrolní vážení vozidel je v současnosti velmi diskutovaným tématem z pohledu odborné a laické veřejnosti. Zároveň se jedná o problematiku, která zažívá časté legislativní úpravy. V této souvislosti lze mimochodem poukázat na změny, které od 1.3.2024 přinesl novelizační zákon č. 349/2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Nově činí podle § 43 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. výměra pokuty ukládaná v příkazním řízení ½ standardní sazby 9.000 Kč za každou započatou tunu přetížení. Dále došlo ke změně rozpočtového určení výnosů z vybraných pokut za přestupky podle § § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) zákona č. 13/1997 Sb. Pro rozpočet obce, jakožto orgán projednávající podle § 43 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. některé dopravní přestupky, včetně překročení hodnot nejvyššího zatížení a rozměrů nákladních vozidel, je nyní navýšena sazba výnosu z 15 % na 30 %.

Cílem článku bylo poukázat na některá právní a faktická úskalí, která jsou s kontrolním vážení aktuálně spjata. Není bez zajímavosti, že tyto nezažívají pouze řidiči nebo provozovatelé nákladních vozidel, ale i obce projednávající přestupky. Dle kritiky obcí[24] je s přestupkovými řízeními navazujícími na kontrolní vážení spojena značná administrativní zátěž[25]. Obce nejsou de facto schopny u vysokorychlostního vážení pokutovat zahraniční dopravce, jelikož podle § 125j odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, není překročení největší přípustné hmotnosti vozidla důvodem pro vstup do systému výměny informací EUCARIS za účelem zjištění provozovatele/vlastníka vozidla. V neposlední řadě obcím ztěžuje vyřizování přestupků nedostatečná digitalizace veřejné správy a nepropojenost centrálních registrů.

Aktuálně tak visí nad kontrolním vážení vícero otazníků než odpovědí a s ohledem na plánované rozšíření sítě vysokorychlostních vah, můžeme očekávat, že diskuse na toto téma bude nadále živá.

Zdroje

Košinárová, B. Zákon o pozemních komunikacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 479 s.

Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s.- 162.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2019, č.j. 1 As 299/2018-31

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2008, č.j. 5 Afs 5/2007-63

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.9.2023, č.j. 1 As 7/2023

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.7.2018, č.j. 4 As 188/2018-53

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.5.2023, č.j. 7 As 406/2021-45

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26.4.2018, č.j. 30 A 153/2016-76

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76

Důvodová zpráva k zákonu č. 481/2008 Sb. Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz)

Důvodová zpráva k zákonu č. 85/2015 Sb. Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz)

Svoboda, T., Machová, M. Pokutování přetížených aut nefunguje. Stát chce přesto nové váhy za miliony [online]. seznamzpravy.cz. 7.12.2023. [citováno 18.4.2024]. Pokutování přetížených aut nefunguje. Stát chce přesto nové váhy za miliony – Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

Van Loo, H., Jacob, B. Weigh – in – Motion  for Enforcement in Europe [online]. is-wim.org. [citováno 18.4.2024]. WIM for Enforcement (is-wim.org)

Doupal, E. HS WIM direct enforcement [online]. [citováno 18.4.2024]. http://www.is-wim.org/doc/workshop_enf140326_doupal.pdf

[1] Pokutování přetížených aut nefunguje. Stát chce přesto nové váhy za miliony – Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

[2] Podle § 38a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. vozidla spadající do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

[3] Srov. § 51a odst. 1 vyhlášky č. 104/1997 Sb.

[4] Dostupné online: WIM for Enforcement (is-wim.org)

[5] Srov. § 38b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.

[6] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2019, č.j. 1 As 299/2018-31.

[7] Srov. znění § 3 ve spojení s § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

[8] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2008, č.j. 5 Afs 5/2007-63.

[9] Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz).

[10] Ve shodě s Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, s.- 162.

[11] Dle důvodové zprávy k zákonu č. 481/2008 Sb. na str. 25 Přechodné ustanovení řeší situaci schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla, jež byly započaty před účinností tohoto zákona. Řízení bude dokončeno podle původní úpravy.

[12] Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz)

[13] K okamžiku zpracování tohoto článku byla v legislativním procesu novelizace vyhlášky č. 345/2002 Sb., která zavádí jmenný seznam stanovených měřidel, u kterých bude vydáván ověřovací list. Nově bude ověřovací list vydáván u vah kontrolního vážení, čímž dojde ke zkrácení doby platnosti ověření na jeden kalendářní rok. Dostupné online: ODok Portál – VeKLEP – Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů.

[14] Srov. pravidla počítání běhu lhůty v § 605 zákona č. 89/2012 Sb., § 57 zákona č. 99/1963 Sb., § 60 zákona č. 141/1961 Sb., § 33 zákona č. 280/2009 Sb., § 40 zákona č. 150/2002 Sb., § 40 zákona č. 500/2004 Sb.

[15] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26.4.2018, č.j. 30 A 153/2016-76, obsahem správního spisu je Potvrzení o ověření stanoveného měřidla ze dne 26. 10. 2015 vydané Českým metrologickým institutem. Dle tohoto potvrzení bylo dne 25. 9. 2015 provedeno ověření předmětného měřidla pro vysokorychlostní kontrolní vážení, přičemž doba platnosti tohoto ověření je vyhláškou č. 345/2002 Sb., stanovena na jeden rok (tj. do 26. 9. 2016);

rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76, K ověřování měřidla, jímž se zjišťuje, zda má stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti, dochází v souladu s položkou 2.1.3 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 345/2002 Sb. jednou ročně (doba platnosti ověření činí 1 rok). Měřidlo bylo ověřeno dne 29. 10. 2020 s platností do 29. 10. 2021;

rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.7.2018, č.j. 4 As 188/2018-53, takovouto chybu vylučuje také „Potvrzení o ověření předmětného měřidla“ ze dne 26. 10. 2015, vydané Českým metrologickým institutem, ze kterého vyplývá, že dne 25. 9. 2015 bylo provedeno ověření použitého měřidla pro vysokorychlostní vážení společnosti Cross Zlín, zařízení CROSSWIM 1.0.1.0., výrobního čísla 122015, přičemž doba platnosti tohoto ověření je vyhláškou č. 345/2002 Sb., stanovena na jeden rok (tj. do 25. 9. 2016).

[16] Srov. § 38a odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb.

[17] Srov. § 38a odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb.

[18] Dostupné online: http://www.is-wim.org/doc/workshop_enf140326_doupal.pdf

[19] Dostupné online: OOP 10-24 vysokorychlostní váhy.pdf (cmi.cz).

[20] Dostupné online: INEO454-20161031085534 (cmi.cz).

[21] Dostupné online: Celodenní záznamy | Český rozhlas

[22] Srov. Stěžovateli lze tudíž přisvědčit v tom, že OOP v žádném ze svých ustanovení nepředepisuje přípustnou hloubku kolejí, která by měla platit při provozu vah následujícím po jejich instalaci. Kontrola geometrie vozovky ve smyslu ověření splnění požadavků dle bodu 3.15.2 písm. e) OOP není ani součástí jakéhokoliv následného ověřování vah. Tato kontrola se v souladu s OOP provádí pouze při instalaci vah, jak vyplývá z bodu 5.4.5 OOP.

[23] Které jsou, jak bylo uvedeno v předchozí části příspěvku, dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu veřejnou listinou se značnou důkazní silou.

[24] Pokutování přetížených aut nefunguje. Stát chce přesto nové váhy za miliony – Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

[25] V rámci úvah o automatizování/robotizování správních řízení za pomocí umělé inteligence lze poukázat na to, že přestupková řízení navazující na kontrolní vážení jsou zpravidla skutkově jednoduchá a již v současnosti se hojně při jejich vedení využívají šablonovitá rozhodnutí.

Ukončení podnikání, část II. Koupě a prodej obchodního závodu.

Ukončení podnikání, část II. Koupě a prodej obchodního závodu.

od | Kvě 17, 2024 | BLOG

Dnešní téma je nesmírně zajímavé a je to Koupě a prodej obchodního závodu. Navazuji tak na příspěvek, jehož obsahem byla terminologie při ukončení, utlumení, převodu a dědění podnikání, konkrétně co je firma, podnik, závod, obchodní korporace a obchodní podíl.

Uvažujete o prodeji či koupi obchodního závodu? Zdědili jste závod? Pokud ano, máme pro Vás přehled toho nejdůležitějšího z právní úpravy týkající se obchodního závodu. Pokud máte zájem se dozvědět více bez nutnosti ztrácet čas hledáním relevantních informací v zákonech, je tento příspěvek určen právě Vám.

 

Obchodní závod

Kdo může vlastnit obchodní závod? Obchodní závod může být v majetku jak právnické, tak i fyzické osoby. V zákoně je obchodní závod definován jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který slouží k provozování jeho podnikatelské činnosti[1]. Závod je věc hromadná, jedná se o soubor jmění, což představuje majetek a veškeré dluhy.

 

Tipy k obchodnímu závodu.

  • Závod jako věc hromadná může být předmětem koupě, ale i zástavy, darování, směny nebo pachtu.
  • Závod lze zdědit.
  • Závod může být vložen do základního kapitálu obchodní korporace.
  • Závod je soubor majetku bez právní subjektivity.
  • Vlastníkem závodu je většinou podnikatel. Vzhledem k tomu, že závod lze zdědit, může být vlastníkem závodu i nepodnikatel, ale též nadace nebo ústav.
  • Podnikatel může vlastnit současně více závodů za předpokladu, že se bude jednat o samostatné finanční celky se samostatným účetnictvím.
  • Pokud je vlastníkem závodu akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo, je třeba při nakládání se závodem plnit další zákonné podmínky,[2] například při prodeji to bude souhlas valné hromady nebo členské schůze.
  • V neposlední řadě za škodu, která vznikne z provozu závodu odpovídá provozovatel a má povinnost vzniklou škodu nahradit. Provozovatel závodu může, ale nemusí být současně vlastníkem závodu.

 

Tipy ke koupi závodu.

Na koupi obchodního závodu se uplatní speciální úprava v občanském zákoníku[3]. Obecně též úprava o kupní smlouvě.

  • Ve smlouvě je třeba vymezit, že se skutečně převádí obchodní závod jako samostatná hospodářská jednotka.
  • Prodej jednotlivých částí závodu nebo určitého souboru majetku, který není samostatnou hospodářskou jednotkou, není koupě obchodního závodu.
  • Obchodní závod bude vystupovat jako předmět obchodní transakce, nikoli jako subjekt právního vztahu. Neplést si se státním podnikem, který má právní subjektivitu.
  • Platí vyvratitelná domněnka, že závod je vše, co k němu patří a slouží k jeho provozu.
  • Strany smlouvy mohou některé věci z koupi vyloučit. Například v závodě budou čtyři vozidla, ale převádět se budou jen tři. Je možné vyloučit některou položku závodu, ale nesmí být současně dotčeny základní vlastnosti závodu.
  • Koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele včetně práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů. To znamená, že přechází i zaměstnanci.
  • Se závodem přechází též práva a povinnosti ze smluv, které s provozem závodu souvisí. Mohou to být smlouvy na dodávky energií a mnohé další.
  • Dochází k převodu závazků, ale ne automaticky všech, ale jen těch, jejichž povaha to nevylučuje a mají vztah k závodu.
  • Jsou převedeny pohledávky za dlužníky včetně těch, o kterých kupující nevěděl.
  • Oproti pohledávkách přechází na kupujícího jen ty dluhy, o kterých kupující věděl předem nebo je mohl rozumně předpokládat.
  • Co s koupí závodu automaticky nepřechází je obchodní firma.
  • Nepřechází veřejnoprávní závazky jako jsou daně.
  • Nepřechází živnostenská oprávnění, licence a veřejnoprávní povolení, bankovní licence nebo zdravotní povolení.

Tipy ke smlouvě na koupi závodu.

  • Smlouvu uzavírá podnikatel fyzická osoba nebo jeho zástupce (například advokát). U právnické osoby člen statutárního orgánu (jednatel v s.r.o.) nebo jeho zástupce (například advokát).
  • Forma smlouvy není v zákoně upravena, je tedy možná i ústní dohoda. Doporučujeme vždy písemnou formu.
  • Vymezení předmětu koupě by mělo být natolik určité, aby bylo jasné, že se jedná o převod obchodního závodu. Na druhou stranu není třeba vymezovat každou jednotlivou položku, protože to se může i v čase měnit – například skladové položky.
  • Pokud je součástí obchodního závodu nemovitá věc, smlouva na koupi závodu musí být písemná a podpisy stran na jedné listině.
  • Věci, které jsou zapisované ve veřejných seznamech (nemovitosti, práva duševního vlastnictví) je třeba ve smlouvě uvést výslovně.
  • Ve vztahu k zákoníku práce se koupě závodu považuje za převod činnosti zaměstnavatele.
  • Pokud se uvádí seznamy zaměstnanců, pak tak činit s ohledem na ochranu osobních údajů.
  • Účinnost smlouvy o převodu závodu se zpravidla váže k okamžiku uzavření smlouvy. Je možné, aby si strany smlouvy dohodly i jiný okamžik.

 

 Tipy ke kupní ceně.

  • Obvykle je cena ve smlouvě uvedena určitou konkrétní částkou.
  • Je možné do smlouvy vložit pouze způsob, jakým se cena vypočte.
  • Při určení ceny obchodního závodu není třeba znaleckého posudku.
  • Smluvní strany si mohou dojednat cenu volně, dle svého uvážení při využití jakékoli metody oceňování.
  • Nejčastější způsoby oceňování jsou majetková metoda, výnosová metoda nebo tržní hodnota.

 

Tipy k zápisu o předání závodu.

  • Strany smlouvy si mohou, ale nemusí předat závod na základě „zápisu o předání závodu“.
  • Zápis doporučujeme vytvořit, jedná se o jistotu pro obě strany, co vše bylo předáno.
  • Zápis o předání závodu by měl obsahovat též seznam dluhů a věcí zapsaných ve veřejných seznamech. S převodem závodu mohou přecházet i obchodní podíly, nemovitosti, práva duševního vlastnictví a další.
  • Tip na důvěrnost transakce o převodu závodu. Do sbírky listin je možné vložit zápis o předání závodu s odvolávkou na smlouvu o koupi závodu. Nemusí se tak zveřejnit vlastní smlouva o koupi závodu.
  • Tip na přechod nebezpečí škody. Strany si mohou konkrétní okamžik přechodu nebezpečí škody ujednat ve smlouvě.
  • Pokud není okamžik přechodu nebezpečí škody ujednán ve smlouvě, pak přechází z prodávajícího na kupujícího okamžikem předání závodu.

 

Tipy k nabývání vlastnictví.

  • Rozlišuje, zda je či není kupující zapsán ve veřejném rejstříku.
  • Je-li kupující zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu.[4]
  • Není-li kupující zapsán do veřejného rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku účinností smlouvy.[5]

 

Tipy k vadám závodu.

  • Prodávající je povinen upozornit kupujícího na vady předmětu prodeje nejpozději v zápise o předání závodu.
  • Strany smlouvy si mohou ujednat, že se vady budou vztahovat i na jednotlivé části závodu.
  • Při posouzení vad se bude vycházet z účelu, pro který si kupující závod koupil, pokud si strany nevymíní jiné individuální vlastnosti.
  • Účel koupě závodu může být různý. Od pokračování v zavedeném podnikání, rozprodání závodu po jednotlivých částech až po sloučení s jinou činností. Častý důvod je získání zákaznických databází. Závod je vadný, pokud nenaplnil účel smlouvy.
  • Kupující by měl vynaložit dostatečnou péči při zjišťování vad a na vady prodávajícího bez zbytečného odkladu upozornit.
  • Při plnění povinnosti oznámit vady zákon rozlišuje dvě lhůty.
  • Subjektivní lhůta je taková, kdy má kupující povinnost vadu oznámit bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit.
  • Objektivní lhůta jsou dva roky od odevzdání věci.
  • Lhůty lze upravit individuálně, jedná se o dispozitivní ustanovení zákona.
  • Individuálně určené lhůty by měly odrážet zájmy obou stran smlouvy.
  • Bez zbytečného odkladu je doba potřená k provedení všech kroků, které jsou nutné k doložení příslušného nároku kupujícího ze zjištěné vady.
  • Doporučuji si stanovit přiměřené lhůty s ohledem na zásadu dobrých mravů. Tj. dostatečně dlouhé, aby kupující mohl posoudit veškeré aspekty předmětné vady a řádně je oznámit.
  • Ve smlouvě si strany mohou ujednat zvláštní podmínky pro určité vady jako je technická dokumentace, znalecké posudky, dopad vady na provoz závodu a další.
  • Do doby odstranění vad není kupující povinen platit tu část kupní ceny, která odpovídá jeho nároku na slevu, pokud by vada nebyla odstraněna.

 

Prodejem a koupí obchodního závodu lze na straně jedné získat finanční prostředky a zhodnotit výsledky své podnikatelské činnosti nebo nabytého dědictví. Na straně druhé může kupující získat závod včetně cenných obchodních databází, práv duševního vlastnictví, vybavení či zajímavých nemovitostí.

Mohu jen dodat, že smlouva o koupi závodu je standardně realizovaným smluvním typem kontraktu v obchodním právu. Vzhledem k rozmanité povaze obchodních závodů není možné vytvořit obecnou šablonu, která by vyhovovala každé koupi obchodního závodu. Vždy doporučuji se poradit a obklopit odborníky již v přípravné fázi. Zejména pak v oblasti ocenění závodu. Věnovat zvýšenou péči při kontraktaci s ohledem na zjišťování vad, způsobu a lhůtám při jejich uplatnění.

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@bečvář.com

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

 

[1] § 502 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[2] zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech

[3] § 2175 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[4] § 2180 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[5] § 2180 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Ukončení podnikání, část I.

Ukončení podnikání, část I.

od | Dub 12, 2024 | BLOG

Ukončení podnikání, část I.

Vymezení základních pojmů aneb jak se v tom vyznat.

Firma, podnik, závod, korporace, podíl

 

Ze své praxe vím, že rozhodnutí, jak naložit s podnikáním v momentě, kdy lidé zvažují ukončení, utlumení nebo předání své vybudované podnikatelské činnosti nemusí být jednoduché. Variant je několik a každá má svá specifika.

V naší advokátní kanceláři se setkáváme nejčastěji se společníky ve společnostech s ručením omezeným a s osobami samostatně výdělečně činnými, kteří úspěšně podnikají a mají stejné či obdobné otázky na toto téma.

Jak se rozhodnout a jak postupovat? Ze strany klientů často slýchám: „Prodám, předám firmu za života“.

Abych mohl odpovědět na řadu dotazů s tímto procesem spojeným, je třeba se alespoň elementárně zabývat právní terminologií a osvětlit několik důležitých pojmů.

 

Co je firma?

Lidově se výrazu firma užívá jako synonymum k podniku, závodu, obchodní společnosti, ale i živnosti. V právním světě je obchodní firma upravena v občanském zákoníku[1] a jedná se o jméno (název), pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. U právnické osoby (obchodní korporace) je to její název. V případě obchodní firmy podnikající fyzické osoby to bývá zpravidla jméno[2]. V případě, že se jméno člověka změní, může být i nadále v rámci obchodní firmy užíváno původní jméno. Změna jména se však musí zveřejnit. V neposlední řadě, pokud se člověk zapíše do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou, než je jeho jméno, musí být zřejmé, že se nejedná o obchodní firmu právnické osoby.

→ Firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Důležitým faktorem je, zdali podniká v rámci obchodní společnosti nebo jako fyzická osoba.

 

Co je podnik?

Podnik byl definován jako hromadná věc, kterou tvoří soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Jedná se o majetek obchodní společnosti jako jsou movité i nemovité věci, obchodní podíly, pohledávky, cenné papíry, ochranné známky a domény, know-how, obchodní firma (jméno), obchodní a pracovně právní vztahy, práva duševního vlastnictví a řada dalších složek. [3]

→ Podnik je definován v obchodním zákoníku, který již není účinným zákonem. Jako výraz se stále používá.

 

Co je závod?

Závod je novým označením pro podnik. Dle občanského zákoníku obchodní závod je organizovaný soubor jmění, které podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co slouží k jeho provozování.[4] Současně závod jako věc hromadná může být předmětem koupě, zástavy, darování, směny či pachtu. Závod lze též zdědit.

Obchodní závod u právnické osoby tvoří prakticky veškeré její jmění. Závod mohou tvořit hmotné věci jako jsou pozemky, budovy, zásoby, ale i nehmotné věci jako jsou práva a závazky. Zásadní je skutečnost, že tyto složky tvoří jeden funkční celek.[5]

→ Obchodní závod u fyzické osoby tvoří majetek a dluhy, které zpravidla slouží k provozování její podnikatelské činnosti.

 

Co je prodej obchodního závodu?

Závod obdobně jako to bylo dříve u podniku je věcí hromadnou. Podmínky pro jeho prodej je upraven v občanském zákoníku[6]. Koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. Při koupi závodu lze některou ze složek vyloučit, aniž by se tím ztratila vlastnost závodu. Na druhou stranu v rámci prodeje obchodního závodu lze prodat vše najednou, například pozemky včetně budov, strojní vybavení, vozový park, zásoby, závazky a pohledávky atd. Pokud by se prodávala jen část závodu, strany smlouvy si dojednají, které složky budou z prodeje závodu vyloučeny. To však jen za předpokladu, že zbytek závodu neztratí svoji funkčnost. V opačném případě by se jednalo jen o prodej a koupi jednotlivých složek.

→ Prodej závodu jako celku nelze považovat za prodej samotného podnikatelského subjektu. Neznamená jeho likvidaci nebo jeho zánik. Obdobně prodej závodu v rámci existující obchodní korporace neznamená prodej (převod) obchodních podílů nebo akcií.

 

Co je obchodní korporace?

Obchodní korporace jsou obchodní společnosti a družstva.[7] Zakládají se společenskou smlouvou a pokud zákon dovoluje, aby společnost založil jen jeden zakladatel, pak se zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny.

→ Obchodní korporace jsou právnické osoby, které se zakládají většinou za účelem podnikání, či jiných důvodů, například nadace a spolky.

Co je obchodní podíl?

Dle zákona podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.[8] Současně každý společník může mít pouze jeden podíl v téže obchodní korporaci, což neplatí pro kapitálové společnosti a pro podíl komanditisty.

Obchodní podíl je současně v právním smyslu považován za věc, protože je odlišný od osoby a slouží potřebě lidí,[9] konkrétně za věc nehmotnou. Obchodní podíl jako věc může být předmětem vlastnictví. [10]

→ Vlastnictví obchodního podílu je třeba odlišit od vlastnictví obchodní korporace. Obchodní korporace je právnická osoba, ve které lze vlastnit pouze podíl.

 

Co je převod obchodního podílu?

Převodem obchodního podílu získává nový nabyvatel svoji účast jako společník v obchodní korporaci včetně práva a povinnosti. Jedná se o derivátní (odvozený) způsob nabytí podílu v obchodní korporaci. Podmínkou je vůle vlastníka podíl převést. Většinou se jedná o úplatný převod, ale není vyloučen ani bezúplatný převod obchodního podílu.

→ Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je nejčastější obchodně právní změnou. Podmínky převodu pro jednotlivé typy obchodních společností upravuje zákon.[11] Podle formy obchodní korporace jsou i rozdílní požadavky na smlouvu o převodu podílu nebo podmínky, které musí být pro zdárný převod splněny.

 

Závěr.

Vždy je to klient, který se musí rozhodnout, jak chce se svým podnikáním naložit. Důležitým faktorem je, zdali podniká v rámci obchodní společnosti nebo jako fyzická osoba. Nejčastější obchodně právní transakcí je převod obchodních podílů ve společnosti s ručením omezeným, proto na toto téma zveřejníme další příspěvek. Je možné též prodat obchodní závod. Zajímavým tématem, kterým se též budeme zabývat je otázka dědění podnikatelské činnosti.

→ Jinak se bude postupovat při převodu podílů v prázdné obchodní společnosti, jinak ve velké s výrobní povahou a jinak při prodeji závodu. Moje zkušenost je taková, že nejlépe se transakce provádí tehdy, kdy se majitel rozhoduje svobodně a není k převodu nucen vnějšími okolnostmi. Důležité je být připraven a mít pro případného nového majitele relevantní informace z provozní, účetní, finanční, obchodní, či daňové oblasti.  Současný majitel by měl předem znát reálnou cenu závodu nebo obchodního podílu a určit si zdravou míru odpovědnosti, kterou po něm může druhá strana v budoucnu požadovat. Doporučuji transakci nepodcenit a obklopit se odborníky, kteří Vám pomohou a poradí.

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@bečvář.com

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

[1] § 423 až 429 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[2] § 425 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[3] Obchodní zákoník

[4] § 502 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[5] Rozhodnutí NS 20 Cdo 2882/2005

[6] § 2175 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[7] §1 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech

[8] § 31 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech

[9] § 489 zákon č. 89/2012., občanský zákoník

[10][10] §1011 zákon č. 89/2012., občanský zákoník

[11] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech

Mlčenlivost advokáta

Mlčenlivost advokáta

od | Úno 23, 2024 | Ostatní

Každá profese má svá specifika. Moje profese advokáta je mimo jiné založena na úzkém vztahu s klientem. Poskytnout pomoc a hájit jeho zájmy. Vztah je to veskrze důvěrný, protože jako advokát jsem vázán mlčenlivostí. Tato povinnost je zákonná a nedovedu si představit větší prohřešek v profesi advokáta, než je porušení mlčenlivosti. Denně řeším spoustu otázek právě ve vztahu k této povinnosti. Nehovořím jen o situacích týkající se soudních řízení, ale o běžném chodu kanceláře, o e-mailové korespondenci, telefonických hovorech, využívání služeb jiných podnikatelů, práce spolupracujících osob, právních asistentů atd. Stále musí být zajištěna patřičná loajalita s důrazem na důvěrnost informací a dat. To je naše povinnost.

V této souvislosti mě oslovil nález Ústavního soudu, který podpořil význam advokátní mlčenlivosti a přivedl mě k sepsání tohoto příspěvku. Důvěra mezi advokátem a klientem je zela jistě základním stavebním kamenem naší profese.

 

Mlčenlivost advokáta – právní základ

Zákonná povinnost mlčenlivosti advokáta je ukotvena již v samotné ústavě. Nikoli přímo, ale je součástí práva na právní pomoc a spravedlivý proces. [1]  Právo na spravedlivý proces je základním pilířem právního státu a je zřejmé, že bez zajištění mlčenlivosti při poskytování právní pomoci by se toto právo neuskutečnilo.

V zákoně o advokacii [2] je zakotvena povinnost advokáta zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Tato povinnost není dotčena ani zákonem uložené povinnosti překazit spáchání trestného činu a trvá i poté, co je advokát vyškrtnut ze seznamu advokátů. Vztahuje se obdobně na zaměstnance advokáta a na další osoby, které se s advokátem podílejí na poskytování právních služeb.

Mlčenlivost a vztah mezi advokátem a klientem jsou též chráněny unijním právem a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

Mlčenlivost advokáta – důvěrný vztah s klientem

Na základě povinnosti mlčenlivosti může vzniknout mezi klientem a advokátem důvěrný vztah. Bez toho, že by mi klient důvěřoval a poskytl veškeré informace, nelze poskytnout kvalitní právní službu a ochranu. Není možné, aby klient měl obavy, že by sdělené informace mohly být použity proti němu samotnému.

Povinnost mlčenlivosti není možné chápat jako výsadu advokáta, nýbrž jako povinnost pro zajištění a realizaci právní pomoci ve normálně fungující demokratické společnosti.[3]

 

Zproštění mlčenlivosti advokáta

Advokáta může zprostit mlčenlivosti pouze klient a po jeho smrti nebo zániku právní nástupce klienta. Musí tak učinit písemně, v řízení před soudem lze zprostit advokáta mlčenlivosti i ústně do protokolu. Advokát je i v takovém případě vázán mlčenlivostí, pokud je z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.

Nedávný nález Ústavního soudu[4] podpořil ochranu advokátní mlčenlivosti s tím, že veřejná moc skrze soudy nesmí narušovat zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti a domáhat se svědecké výpovědi advokáta ukládáním pořádkových pokut.

Klient musí být vždy řádně poučen o důsledcích zproštění mlčenlivosti svého advokáta, které pro něho mohou být fatální, což se v daném případě nestalo. Advokát musí mít v takovém případě právo odepřít výpověď.

 

Mlčenlivost – nejen povinnost advokáta

Vedle zákonné povinnosti advokáta uchovat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb má advokát právo odepřít výpověď. Účelem práva odepřít výpověď je logicky naplnění povinnosti mlčenlivosti advokáta.

Advokát chrání zájmy klienta a může být povinnosti mlčenlivosti zproštěn jen na základě svobodné vůle klienta bez nátlaku a nikoliv v tísni. Pokud tomu tak není, je advokát stále povinen zachovat důvěrnost informací.

 

Mlčenlivost advokáta – limity

Úhel pohledu na mlčenlivost advokáta zcela jistě ovlivňuje každodenní praxe advokáta. Zákon [5] nerozlišuje, jaké informace chráněny jsou a jaké již ne. Zcela logicky existují skutečnosti, které jsou veřejné, známé, publikované nebo zcela nepodstatné. Pokud taková skutečnost je sdělena klientem advokátovi, je otázkou, do jaké míry má tato informace důvěrný charakter. Pokud například klient sdělí advokátovi informaci, kterou lze dohled ve veřejném rejstříku či je veřejně prezentována, nelze hovořit o důvěrné informaci.

V běžné praxi je často třeba, aby se advokát uchýlil k teologickému výkladu zákona a hledal účel a smysl zákonného ustanovení povinnosti mlčenlivosti advokáta. Tím je v prvé řadě ochrana zájmů klienta. Obecně známé a nezpochybňované informace lze jen těžko považovat za informace důvěrné, a tudíž chráněné povinností mlčenlivosti, což má pro běžný chod kanceláře též velký význam.

Mlčenlivost advokáta – digitální platforma a umělá inteligence

Množina utajených informací se netýká jen oblasti mluveného či psaného slova či předaných dokumentů, nosičů dat a pod. Advokát musí zajistit řadu opatření, aby byla chráněna i digitální data. Trend modernizace advokacie s sebou nese vysoké požadavky na zavedení organizačních a technických opatření pro zajištění ochrany dat.

V naší advokátní kanceláři jsou data uložena v digitálním archivu. Jsou popsány postupy pro všechny, kteří mají přístup do archivu tak, aby byly zajištěny přísné požadavky na důvěrnost informací, jejich bezpečnost a uchování v čase. Informační systém lze efektivně řídit a kontrolovat zavedením a používáním managementu bezpečnosti informací v souladu s požadavky normy [6]. Naše advokátní kancelář šla cestou certifikovaného systému, který zavedla pro bezpečnost veškerých dat a informací.

Dalším trendem současnosti je využívání různých forem umělé inteligence (AI), který se nevyhnul ani advokacii. Stále tu však bude akcentovat požadavek na ochranu klienta a důvěrnost sdělených informací.  Advokát při využívání AI bude i nadále povinen plnit všechny povinnosti uložené zákonem o advokacii a stavovskými předpisy.[7] Umělá inteligence v jakékoliv formě nemůže být poskytovatelem právní služby ve smyslu zákona o advokacii. Je pouze nástrojem, který advokát může využít v souvislosti s poskytováním právních služeb bez toho, aby byla dotčena jeho odpovědnost advokáta.

Mlčenlivost – versus policejní prohlídky v advokátní kanceláři

Ohledně mlčenlivosti a ochrany důvěrnosti informací panuje určitý názorový střet mezi advokáty a státními zástupci, který se týká zejména policejních prohlídek v advokátních kancelářích. Česká advokátní komora (ČAK) zdůrazňuje, že advokátní kancelář nemůže sloužit jako zdroj důkazů o trestné činnosti.

V případě, že by došlo k domovní prohlídce u advokáta, může advokát umožnit seznámit se s obsahem listin příslušnému orgánu jen se souhlasem zástupce ČAK. Takový zástupce musí být prováděné domovní prohlídce osobně přítomen. Pokud zástupce souhlas s vydáním listin neudělí, řídí se další postup stavovskými a právními předpisy a o vydání rozhodne příslušný soud.

Tento postup se uplatní i v případě tzv. jiných prostor, v nichž se advokacie vykonává, kam patří například datová úložiště advokáta. [8]

Mlčenlivost – versus vinklaření

Pod pojmem vinklaření si představme nabízení, zprostředkování a poskytování právních služeb osobami, které k tomu nejsou ze zákona oprávněny.[9] Takové osoby nejsou povinny ze zákona k mlčenlivosti v tom rozsahu, jako je tomu u advokáta. Sdělené informace a poskytnutá data nejsou chráněna.

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@bečvář.com

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

Zdroj:

[1] Čl. 37 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listina základních práv a svobod

[2] § 21 odst.1,3 zákona o advokacii

[3] https://advokatnidenik.cz/2023/02/07/docent-melzer-k-advokatni-mlcenlivosti-a-roli-advokacie-v-legislativnim-procesu/

[4] nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 662/23, ze dne 21.11.2023

[5] zákon o advokacii

[6] ČSN EN ISI/IEC 27001:2014

[7] https://advokatnidenik.cz/2023/09/15/stanovisko-cak-k-vyuzivani-ai-pri-poskytovani-pravnich-sluzeb/

[8] stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu, sp. zn. Tpjn 306/2014, ze dne 25.6.2015

[9] § 2 odst. 1 zákon o advokacii

Částečné plnění dluhu

Částečné plnění dluhu

od | Úno 1, 2024 | Ostatní

Částečné plnění dluhu 

Dnešní téma se týká uznání dluhu formou částečného plnění. Jak to bývá v našich příspěvcích zvykem, vycházím z konkrétní kauzy, která mě k napsání příspěvku inspirovala. V praxi se setkáváme se situací, kdy dlužník dluh neuzná, ale bez dalšího částečně dluh plní bez vědomí dalších následků. Jaké může mít pro dlužníka částečné plnění důsledky? Co je konkludentní uznání dluhu a v jakém případě k němu dochází?

 

Co je konkludentní uznání dluhu?

Částečné plnění dluhu je jedním z možných způsobů uznání dluhu a je popsán v § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Jedná se o tzv. konkludentní uznání dluhu[1].  Částečné plnění dluhu má účinky uznání i zbytku dluhu za předpokladu, že lze z okolností soudit, že tímto plněním dlužník zbytek dluhu uznal. Vychází se z předpokladu, že částečné plnění dluhu je projev skutečné vůle dlužníka, pro kterou se dobrovolně a vědomě rozhodl.[2] Tudíž dluh uznává.

 

Co je částečné plnění dluhu?

V případě peněžitého dluhu se jedná o částečnou úhradu bez toho, že by se strany na takovém postupu dohodly, či by takový postup vyplýval z právního předpisu nebo rozhodnutí soudu. Nejčastěji v rámci obchodního styku se jedná o částečnou úhradu faktury nebo částečnou úhradu dluhu vyplývajícího ze smlouvy. Částečné plnění dluhu je třeba odlišit od dílčího plnění dluhu. U dílčího plnění dluhu ke konkludentnímu uznání dluhu nedochází.

 

Co je dílčí plnění?

Nejčastěji je dílčím plněním splátkový kalendář, který vznikl na základě dohody stran, rozhodnutí soudu či jiným způsobem. Obecně lze dílčí plnění popsat jako relativně samostatné a oddělené plnění.[3] Úhradu splátky dle splátkového kalendáře nelze považovat za částečné plnění s účinkem konkludentního uznání dluhu. K tomu by mohlo dojít v případě, že by splátkový kalendář byl zrušen a došlo by k zesplatnění celého zbývajícího dluhu najednou. V takovém případě by částečné plnění dluhu mohlo být považováno za konkludentní uznání celého dluhu.

 

Jaké okolnosti přispívají k domněnce, že dlužník částečným plněním uznal i zbytek dluhu?

Pokud dlužník částečně plní bez toho, že by zpochybňoval zbytek dluhu, a to buď před vlastním plněním či v průběhu částečného plnění, lze se domnívat, že současně uznává celý dluh. Dlužník se chová pasivně.

Uvedu příklad. Firma staví dům na základě smlouvy o dílo. Vystaví fakturu, kterou investor (dlužník) uzná jen částečně a částečně plní. V případě, že by investor nenapadal výši dluhu před samotným částečným plněním či v rámci částečného plnění, lze jeho postoj chápat jako konkludentní uznání celého dluhu.

V případě, že by investor včas napadl výši fakturované částky, kterou neuznává například z důvodu uplatnění vad díla, pak se chová aktivně a částečné plnění závazku nelze automaticky považovat za konkludentní uznání celého dluhu.[4]

 

Kdy nedochází ke konkludentnímu uznání dluhu částečným plněním?

Ke konkludentnímu uznání dluhu částečným plněním nedochází u promlčených pohledávek, pokud není smluvně ujednáno jinak. Též v případě, že k plnění došlo ze strany třetí osoby (jiné osoby než dlužník) pokud dlužník neplní jejím prostřednictvím. Ke konkludentnímu uznání dluhu nedochází ani za předpokladu, kdy inkaso provádí věřitel z dlužníkova účtu.[5]

 

Závěr:

Pokud jste v pozici dlužníka a nesouhlasíte s výši dluhu, je třeba vyvinout aktivitu a s tímto postojem seznámit věřitele. Proti dluhu vznést relevantní námitky, a to pokud možno bez otálení. V případě, že se rozhodnete částečně plnit jen tu část, kterou jako dluh uznáváte, buďte aktivní. V opačném případě částečným plněním uznáváte dluh v celé jeho výši.

Pro dlužníka může mít částečné plnění bez včasných námitek fatální účinky. Námitka učiněná po delším časovém úseku od částečného plnění se může jevit jako účelová a nebude uznána.

Jste-li v podobné situaci, poraďte se s odborníkem. Mějte na paměti, že pokud jako dlužník splníte částečně svůj dluh bez toho, že zpochybníte zbytek dluhu a ani z dalších okolností nevyplyne, že s dluhem v dané výši nesouhlasíte, uznáváte dluh v celé jeho výši.

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář:  info@bečvář.com

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

Zdroj:

[1] § 545, § 546 občanský zákoník; Konkludentní právní jednání je projev vůle učiněný jiným způsobem než výslovně. Též rozhodnutí NS 21 Cdo 1299/2004

[2] Rozhodnutí NS 29 Odo 1236/2005

[3] Rozhodnutí NS 29 Odo 847/2001, 32 Cdo 1008/2009

[4] Rozhodnutí NS 23 Cdo 1336/2010

[5] Rozhodnutí NS 23 Cdo 405/2013, NS 29 Cdo 749/2007