Postoupení smlouvy

V nedávné době jsem odpovídal na dotaz týkající se možnosti postoupení smlouvy (v daném případě se jednalo o smlouvu o dílo). Konkrétně, zdali je možné takovou smlouvu postoupit a zdali musí s postoupením souhlasit investor.

Postoupení smlouvy je aktuální téma i v návaznosti na současný fenomén instalací fotovoltaických elektráren v ČR. Ne každá realizační společnost stíhá své zakázky řešit včas a v požadované kvalitě, a tudíž je postoupení smlouvy jedna z možností, jak rychle převést práva a povinnosti ze závazkového vztahu na jinou osobu. Jedná se o častou obchodní transakci, která podobné situace pomůže vyřešit. Má však svá specifika.

Obecně půjdou postoupit smlouvy se vzájemným plněním, tzv. synallagmatické, kdy obě strany smlouvy mají svá práva a povinnosti. Nejčastěji se jedná o smlouvy o dílo, kupní, nájemní aj. Lze postoupit i smlouvu o smlouvě budoucí.

Co je postoupení smlouvy?

Postoupení smlouvy je upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (OZ) v § 1895 – § 1900 a umožňuje v případě, kdy to nevylučuje povaha věci, kterékoli smluvní straně převést svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo doposud splněno.

Podmínky pro postoupení smlouvy jsou následující:

• Souhlas postoupené strany s převodem práv a povinností
• Smlouva nesmí být splněna
• Postoupení smlouvy nesmí vylučovat samotná povaha věci

Co se při postoupení smlouvy převádí?

Předmětem postoupení jsou práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy nikoli smlouva jako taková. Výkladově se může tato část převodu smlouvy jevit atypická vzhledem k faktu, že smlouva (například smlouva o dílo) jako taková nezaniká, ale jsou postoupeny (převáděny) práva a povinnosti ze závazkového vztahu (závazku) z této smlouvy plynoucí.

Jak vzniká závazkový vztah?

Dle § 1723 OZ závazek vzniká určitou právní skutečností, nejčastěji smlouvou. Přičemž smlouva je dvoustranné nebo vícestranné právní jednání zakládající závazek. Předmětem závazku je plnění, obsah závazku je dán především smlouvou a zákonem.

Lze konstatovat, že ač je v zákoně označení „postoupení smlouvy“, smlouva jako taková se nepostupuje. Postoupením smlouvy se mění pouze strana závazku.

Nová strana závazkového vztahu se jmenuje postupník a vstupuje na místo původní strany závazkového vztahu, kterým je postupitel.

 Postoupením smlouvy přechází na postupníka práva a povinnosti ze závazkového vztahu, který vznikl z postupované smlouvy.

Zcela jistě v tomto momentě lze doporučit, aby v rámci postoupení smlouvy bylo jasně formulováno, zdali přechází na postupníka veškerá práva a povinnosti plynoucí ze závazkového vztahu, nebo jen některá, případně která.

 Částečné postoupení smlouvy

Postupník a postupitel se mohu dohodnout, že dojde jen k částečnému postoupení smlouvy. V takovém případě postupník vstoupí jen do některých práv a povinností postupitele a smluvní stranou budou oba, ale každý pro jiná práva a povinnosti.

Jako příklad částečného postoupení smlouvy (smlouvy o dílo) může být rozdělení plnění ze smlouvy. Například zhotovitel díla může být subjekt odlišný od toho, kdo bude realizovat následný servis.

 Splnění podmínek pro postoupení smlouvy

1) Jako první podmínka je souhlas postoupené strany. Dle § 1897 OZ je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. I když se i tato část postoupení smlouvy jeví jako jasná, má svá specifika.

• Souhlas udělený předem

Souhlas může být udělen před uzavřením smlouvy o postoupení. Může být též obsažen ve smlouvě, která se postupuje. V takovém případě účinnost postoupení vůči postoupené straně nastává okamžikem, kdy je jí postupitelem (původní strana) oznámeno nebo postupníkem (nová strana) prokázáno postoupení smlouvy.

• Souhlas udělený následně

Pokud je souhlas s postoupením smlouvy udělen následně po uzavření smlouvy o postoupení, nastávají účinky postoupení vůči postoupené straně od jejího souhlasu. Zákon žádnou lhůtu pro vyjádření se nestanovuje. Je však možné, že si postupník nebo postupitel lhůtu k udělení souhlasu určí s tím, že po jejím marném uplynutí postoupená strana ztratí právo k udělení (ne)souhlasu.

• Nesouhlas

Postoupená strana má právo postoupení smlouvy odmítnout. V takovém případě smlouva o postoupení není neplatná, ale je vůči postoupené straně neúčinná. Bude zakládat vztah pouze mezi postupitelem a postupníkem s případnou odpovědností za situaci, že k postoupení smlouvy nedošlo.

2) Smlouva nesmí být splněna. Postoupit nelze smlouvu či tu část smlouvy, která byla splněna. V případě trvajících nebo pravidelně se opakujících plnění lze též postoupit jen to, co ještě nebylo plněno.

3) Postoupení smlouvy nesmí vylučovat samotná povaha věci. Zákonodárce měl na paměti zejména plnění, která jsou natolik specifická, že vylučují vlastní postoupení smlouvy. Mohou to být umělecké smlouvy s osobní účastí konkrétní osoby a podobně.

Co je třeba mít na paměti při postoupení smlouvy?

V momentě účinnosti smlouvy nebo dohody o postoupení se dle § 1898 OZ postupitel (původní strana smlouvy) osvobozuje od svých povinností v rozsahu postoupení. Končí mu závazek plnit své smluvní povinnosti (je osvobozen), které ze závazkového vztahu z postupované smlouvy vzešly. Jedná se o velice zásadní okamžik v rámci postoupení smlouvy, protože nově bude mít povinnost plnit postupník, se kterým nebyla postupovaná smlouva na počátku uzavřena.

Doporučuji zvážit vyloučení osvobození tím, že jej postupovaná strana v prohlášení odmítne dle § 1899 odst. 1 OZ. Důsledkem odmítnutí je možnost vyzvat k plnění postupitele (původní stranu smlouvy) v případě, kdy by došlo k neplnění ze strany postupníka. Lhůta pro odmítnutí osvobození je 15 dnů ode dne, kdy se postoupená strana dozvěděla nebo kdy musela zjistit, že postupník neplní převzaté povinnosti.

Výše popsaný postup je svých charakterem dispozitivní. Pro případ, že postoupená strana chce mít možnost odmítnout osvobození, doporučuji se ujistit, že nebyla tato možnost upravena odlišně ve smlouvě o postoupení.

Závěrečná doručení při postoupení smlouvy, aneb na co si dát pozor

Postoupení smluv v praxi může doprovázet řada otazníků.

• jakou podobu bude mít dohoda (smlouva) o postoupení; nabízí se dvojstranná nebo trojstranná smlouva s tím, že některé zdroje uvádí výhody trojstranné smlouvy ve vztahu k časové i obsahové stránce postoupení; jiné zdroje se přiklání ke dvoustranné dohodě a souhlas postoupené strany doporučují evidovat samostatně nebo připojit k uzavřené dohodě o postoupení;
• jaká práva a jaké povinnosti ze závazkového vztahu přechází; tj. veškerá či jen některá;
• kdy přesně dochází k postoupení smlouvy; každá ze stran by měla mít jasno, kdy přesně k přechodu práv a povinností dochází a kdy nastává účinnost smlouvy o postoupení (nemusí se shodovat);
• jak postupovat v případě, že postupník neplní závazek; vyzvat postupníka k plnění a odmítnout postupiteli osvobození od plnění;
• jaká je lhůta pro odmítnutí; 15 dnů ode dne, kdy se postoupená strana dozvěděla nebo měla dozvědět, že postupník neplní;
• organizační; koho nově kontaktovat, komu a kam hradit za uskutečněná plnění, kde reklamovat, kdy, kdo, komu předává dokumentaci atd.;
• odpovědnost za vady; jak stanovit přesná pravidla a podmínky;
• jaká je úplatnost za postoupení smlouvy včetně vzájemného vypořádání s ohledem na již poskytnutá plnění a budoucí odpovědnost;
• otázka účetního a daňového dopadu; naše zkušenost je taková, že účetní a daňové hledisko bývá složitější, než se může na první pohled zdát.

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář:  info@bečvář.com

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletters. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.