V poslanecké sněmovně je návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Jedná se o tisk 1150, který zpracovává příslušný předpis EU s transpoziční lhůtou do 17 prosince 2021. Důvodem je povinnost provedení příslušné Směrnice do českého právního řádu.
Návrh zákona bude zahrnovat:
- podmínky podávání a posuzování oznámení,
- podmínky poskytování ochrany osobám, které oznámení podaly,
- působnost Ministerstva spravedlnosti na úseku ochrany oznamovatelů.
Cílem právní úpravy
je ochrana nejen zaměstnanců, ale i dalších osob, které mají povědomí o protiprávní jednání a jsou rozhodnuti takové počínání oznámit. Z hlediska závažnosti se může jednat jak o podezření z páchání přestupků, tak i trestních činů. Zásadní je dle Směrnice přístup oznamovatele k vlastní informaci, na základě které lze postihnout nekalá jednání již v samém počátku. Není rozhodující formální vztah oznamovatele s danou organizací. Může se jednat o zaměstnance, uchazeče o zaměstnání, dodavatele či odběratele, osoby samostatně výdělečně činné, společníky atd.
Zákon bude velmi výrazně dopadat i na soukromý sektor a to tak, že se nově zavádí povinnost vytvořit tzv. “vnitřní oznamovací systém”. Tuto povinnost budou mít zaměstnavatelé, kteří v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnávali v průměru nejméně 25 zaměstnanců včetně těch, kteří pracují na dohody. Tito však budou moci využít tzv. autsorcingu, tedy pověřit jinou specializovanou osobu za účelem přijímání oznámení včetně realizace dalšího zákonného postupu. Může to být jak fyzická, tak i právnická osoba. Například specializované advokátní kanceláře. Nebude přicházet do kontaktu s údaji uvedenými v oznámeních, ale bude technicky zajišťovat vznik a provoz vnitřního oznamovacího systému. Pro některé povinné subjekty bude umožněno vnitřní oznamovací systém též sdílet.
Nutností je zajistit ochranu oznamovatele vůči odvetným opatřením. Z konkrétních opatření ochrany, která směrnice zavádí se jedná například o:
- ochranu totožnosti a osobních údajů všech zúčastněných osob (tedy nejen samotného oznamovatele, ale i osob zmíněných v oznámení);
- možnost žalovat na náhradu újmy;
- zproštění odpovědnosti oznamovatele za porušení právních či smluvních závazků (jako například doložky o loajalitě nebo dohody o mlčenlivosti) ;
- procesní ochranu – obrácené důkazní břemeno (tedy oznamovatel nebude muset prokazovat v případném soudním řízení, že odvetné opatření je důsledkem jeho oznámení) a případné využití předběžných opatření (zvláštní procesní institut, kterým se podává návrh k soudu, aby se zabránilo například některým odvetným opatřením, a to do okamžiku rozhodnutí o hlavním sporu, například o platnosti výpovědi).
Zcela jistě stojí návrh zákona za pozornost u široké veřejnosti.
