Darování pro případ smrti
představuje dar, který dostane obdarovaný až po smrti dárce. Jaká jsou specifika takové darovací smlouvy?
V minulých příspěvcích na blogu jsem o darování již psal a rád bych na toto téma navázal. Časté dotazy mířené na naši advokátní kancelář se týkají pozůstalostí, závětí nebo právě darování pro případ smrti (donationis mortis causa).
Formálně je darování pro případ smrti jedním z druhů darování. Jeho účelem je bezplatné převedení vlastnického práva k věci z dárce na obdarovaného. Pojmovým znakem darování pro případ smrti je vázanost na okamžik smrti a podmínka, kdy obdarovaný přežije dárce. Převedení vlastnického práva je vázáno na okamžikem smrti dárce, kdy obdarovaný bez dalšího nabývá vlastnické právo k předmětu daru. Zvláštní situace je však u nemovitostí. Jedná se o věci zapisované do veřejného seznamu, kde dochází k převodu vlastnického práva až jejich zápisem. Tedy nikoliv účinností darovací smlouvy.
Zvláštností u darování pro případ smrti je, že se prolíná s právem dědickým a primárně se posuzuje jako odkaz. A to i přesto, že zákon vyjmenovává další podmínky, při jejichž splnění se právní jednání spočívající v darování pro případ smrti řídí úpravou darování, a nikoliv odkazu. Jedná se zejména o přijetí daru obdarovaným a vzdání se práva dar odvolat dárcem v případě, že o tom byla vydána listina.
Pokud shrnu podmínky pro darování pro případ smrti, jsou následující:
- obdarovaný přežije dárce,
- obdarovaný dar přijme,
- dárce se vzdá práva dar odvolat,
- toto vzdání je realizováno písemnou formou.
Zjednodušeně lze konstatovat, že pokud darování není závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, jedná se o „obyčejné“ darování (s případnou odkládací či rozvazovací podmínkou). Pokud nejsou splněny další podmínky, jedná se o odkaz.
Smlouva o darování pro případ smrti má translační účinky:
pak se vlastnické právo k věci převádí touto smlouvou k okamžiku její účinnosti, což je přesně v okamžiku smrti zůstavitele. Vlastníkem se stává obdarovaný – například darování auta.
Smlouva o darování pro případ smrti má pouze obligační účinky:
a k převodu vlastnického práva je třeba krom vlastní darovací smlouvy pro případ smrti další právní skutečnost. Typickým příkladem je nemovitá věc zapsaná v katastru nemovitostí a k převodu vlastnického práva dochází až zápisem do katastru nemovitostí.
Smlouva o darování pro případ smrti v praxi:
Výhody:
Pokud bych měl upozornit na výhody darování pro případ smrti v případě movitých věcí jako je například automobil, obraz, rodinný šperk a podobně, je to zejména skutečnost, že věc se nestává součástí pozůstalosti. Není předmětem dědického řízení ani předmětem řízení o pozůstalosti. Takovou věc může obdarovaný po smrti dárce převést na svoji osobu a nemusí čekat na ukončení řízení o pozůstalosti. To bývá někdy dosti zdlouhavé. Z hlediska opatrnosti lze doporučit smlouvu o darování pro případ smrti vyhotovit jako veřejnou listinu. Dle obsahu smlouvy by dárce ještě za života spravil o svém záměru dotčené instituce, například registr vozidel nebo banku pro případ darování hotovosti.
Nevýhody:
Pokud je darem nemovitá věc zapsaná v katastru nemovitostí, je v aktivech pozůstalosti a bude se tedy projednávat. Důvod je ten, že v okamžiku smrti dárce je nemovitost stále v jeho majetku. K přechodu vlastnictví dochází až po zápisu do veřejného seznamu. Výhoda v případě movitých věcí, tj. že taková věc není součástí pozůstalosti odpadá. I to je důvod, proč se u nemovitostí obecně doporučuje využít jiných právních institutů jako je darování za života nebo pořízení závěti.
A jaký je závěr pro praktické využití smlouvy o darování pro případ smrti? Určitě se poradit s advokátem a v žádném případě nespoléhat na pochybné vzory nebo dobře míněné rady.
