Každá profese má svá specifika. Moje profese advokáta je mimo jiné založena na úzkém vztahu s klientem. Poskytnout pomoc a hájit jeho zájmy. Vztah je to veskrze důvěrný, protože jako advokát jsem vázán mlčenlivostí. Tato povinnost je zákonná a nedovedu si představit větší prohřešek v profesi advokáta, než je porušení mlčenlivosti. Denně řeším spoustu otázek právě ve vztahu k této povinnosti. Nehovořím jen o situacích týkající se soudních řízení, ale o běžném chodu kanceláře, o e-mailové korespondenci, telefonických hovorech, využívání služeb jiných podnikatelů, práce spolupracujících osob, právních asistentů atd. Stále musí být zajištěna patřičná loajalita s důrazem na důvěrnost informací a dat. To je naše povinnost.

V této souvislosti mě oslovil nález Ústavního soudu, který podpořil význam advokátní mlčenlivosti a přivedl mě k sepsání tohoto příspěvku. Důvěra mezi advokátem a klientem je zela jistě základním stavebním kamenem naší profese.

Mlčenlivost advokáta – právní základ

Zákonná povinnost mlčenlivosti advokáta je ukotvena již v samotné ústavě. Nikoli přímo, ale je součástí práva na právní pomoc a spravedlivý proces. [1]  Právo na spravedlivý proces je základním pilířem právního státu a je zřejmé, že bez zajištění mlčenlivosti při poskytování právní pomoci by se toto právo neuskutečnilo.

V zákoně o advokacii [2] je zakotvena povinnost advokáta zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Tato povinnost není dotčena ani zákonem uložené povinnosti překazit spáchání trestného činu a trvá i poté, co je advokát vyškrtnut ze seznamu advokátů. Vztahuje se obdobně na zaměstnance advokáta a na další osoby, které se s advokátem podílejí na poskytování právních služeb.

Mlčenlivost a vztah mezi advokátem a klientem jsou též chráněny unijním právem a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

Mlčenlivost advokáta – důvěrný vztah s klientem

Na základě povinnosti mlčenlivosti může vzniknout mezi klientem a advokátem důvěrný vztah. Bez toho, že by mi klient důvěřoval a poskytl veškeré informace, nelze poskytnout kvalitní právní službu a ochranu. Není možné, aby klient měl obavy, že by sdělené informace mohly být použity proti němu samotnému.

Povinnost mlčenlivosti není možné chápat jako výsadu advokáta, nýbrž jako povinnost pro zajištění a realizaci právní pomoci ve normálně fungující demokratické společnosti.[3]

Zproštění mlčenlivosti advokáta

Advokáta může zprostit mlčenlivosti pouze klient a po jeho smrti nebo zániku právní nástupce klienta. Musí tak učinit písemně, v řízení před soudem lze zprostit advokáta mlčenlivosti i ústně do protokolu. Advokát je i v takovém případě vázán mlčenlivostí, pokud je z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.

Nedávný nález Ústavního soudu[4] podpořil ochranu advokátní mlčenlivosti s tím, že veřejná moc skrze soudy nesmí narušovat zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti a domáhat se svědecké výpovědi advokáta ukládáním pořádkových pokut.

Klient musí být vždy řádně poučen o důsledcích zproštění mlčenlivosti svého advokáta, které pro něho mohou být fatální, což se v daném případě nestalo. Advokát musí mít v takovém případě právo odepřít výpověď.

Mlčenlivost – nejen povinnost advokáta

Vedle zákonné povinnosti advokáta uchovat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb má advokát právo odepřít výpověď. Účelem práva odepřít výpověď je logicky naplnění povinnosti mlčenlivosti advokáta.

Advokát chrání zájmy klienta a může být povinnosti mlčenlivosti zproštěn jen na základě svobodné vůle klienta bez nátlaku a nikoliv v tísni. Pokud tomu tak není, je advokát stále povinen zachovat důvěrnost informací.

Mlčenlivost advokáta – limity

Úhel pohledu na mlčenlivost advokáta zcela jistě ovlivňuje každodenní praxe advokáta. Zákon [5] nerozlišuje, jaké informace chráněny jsou a jaké již ne. Zcela logicky existují skutečnosti, které jsou veřejné, známé, publikované nebo zcela nepodstatné. Pokud taková skutečnost je sdělena klientem advokátovi, je otázkou, do jaké míry má tato informace důvěrný charakter. Pokud například klient sdělí advokátovi informaci, kterou lze dohled ve veřejném rejstříku či je veřejně prezentována, nelze hovořit o důvěrné informaci.

V běžné praxi je často třeba, aby se advokát uchýlil k teologickému výkladu zákona a hledal účel a smysl zákonného ustanovení povinnosti mlčenlivosti advokáta. Tím je v prvé řadě ochrana zájmů klienta. Obecně známé a nezpochybňované informace lze jen těžko považovat za informace důvěrné, a tudíž chráněné povinností mlčenlivosti, což má pro běžný chod kanceláře též velký význam.

Mlčenlivost advokáta – digitální platforma a umělá inteligence

Množina utajených informací se netýká jen oblasti mluveného či psaného slova či předaných dokumentů, nosičů dat a pod. Advokát musí zajistit řadu opatření, aby byla chráněna i digitální data. Trend modernizace advokacie s sebou nese vysoké požadavky na zavedení organizačních a technických opatření pro zajištění ochrany dat.

V naší advokátní kanceláři jsou data uložena v digitálním archivu. Jsou popsány postupy pro všechny, kteří mají přístup do archivu tak, aby byly zajištěny přísné požadavky na důvěrnost informací, jejich bezpečnost a uchování v čase. Informační systém lze efektivně řídit a kontrolovat zavedením a používáním managementu bezpečnosti informací v souladu s požadavky normy [6]. Naše advokátní kancelář šla cestou certifikovaného systému, který zavedla pro bezpečnost veškerých dat a informací.

Dalším trendem současnosti je využívání různých forem umělé inteligence (AI), který se nevyhnul ani advokacii. Stále tu však bude akcentovat požadavek na ochranu klienta a důvěrnost sdělených informací.  Advokát při využívání AI bude i nadále povinen plnit všechny povinnosti uložené zákonem o advokacii a stavovskými předpisy.[7] Umělá inteligence v jakékoliv formě nemůže být poskytovatelem právní služby ve smyslu zákona o advokacii. Je pouze nástrojem, který advokát může využít v souvislosti s poskytováním právních služeb bez toho, aby byla dotčena jeho odpovědnost advokáta.

Mlčenlivost – versus policejní prohlídky v advokátní kanceláři

Ohledně mlčenlivosti a ochrany důvěrnosti informací panuje určitý názorový střet mezi advokáty a státními zástupci, který se týká zejména policejních prohlídek v advokátních kancelářích. Česká advokátní komora (ČAK) zdůrazňuje, že advokátní kancelář nemůže sloužit jako zdroj důkazů o trestné činnosti.

V případě, že by došlo k domovní prohlídce u advokáta, může advokát umožnit seznámit se s obsahem listin příslušnému orgánu jen se souhlasem zástupce ČAK. Takový zástupce musí být prováděné domovní prohlídce osobně přítomen. Pokud zástupce souhlas s vydáním listin neudělí, řídí se další postup stavovskými a právními předpisy a o vydání rozhodne příslušný soud.

Tento postup se uplatní i v případě tzv. jiných prostor, v nichž se advokacie vykonává, kam patří například datová úložiště advokáta. [8]

Mlčenlivost – versus vinklaření

Pod pojmem vinklaření si představme nabízení, zprostředkování a poskytování právních služeb osobami, které k tomu nejsou ze zákona oprávněny.[9] Takové osoby nejsou povinny ze zákona k mlčenlivosti v tom rozsahu, jako je tomu u advokáta. Sdělené informace a poskytnutá data nejsou chráněna.

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@bečvář.com

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

Zdroj:

[1] Čl. 37 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listina základních práv a svobod

[2] § 21 odst.1,3 zákona o advokacii

[3] https://advokatnidenik.cz/2023/02/07/docent-melzer-k-advokatni-mlcenlivosti-a-roli-advokacie-v-legislativnim-procesu/

[4] nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 662/23, ze dne 21.11.2023

[5] zákon o advokacii

[6] ČSN EN ISI/IEC 27001:2014

[7] https://advokatnidenik.cz/2023/09/15/stanovisko-cak-k-vyuzivani-ai-pri-poskytovani-pravnich-sluzeb/

[8] stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu, sp. zn. Tpjn 306/2014, ze dne 25.6.2015

[9] § 2 odst. 1 zákon o advokacii